Škola
Obec Chudčice leží v Boskovické brázdě, 20 km na severovýchod od krajského města Brna.
Nadmořská výška středu obce je 247 metrů nad mořem. Středem obce protéká Chudčický potok a ústí do Kuřimky, ta se pak vlévá do řeky Svratky.
V obci je přibližně 180 domů a bydlí v nich kolem 650 obyvatel.
V Brně na Nové radnici je uložena listina, kde král Přemysl Otakar II. Dne 29. srpna 1235 daroval klášteru v Doubravníku jeden lán pole "in Hudcích". Je to nejstarší zmínka o obci Chudčice. Obec však byla majetkem hradu Veveří. Poddaní Chudčičtí museli pracovat na panských polích: sící trávu a obilí kolem Chudčic Říčan, mlátit panské obilí a odevzdávat část do panského dvora (Nové Dvory), česat chmel, poskytovat na hrad a dvůr svůj koňský potah, za dva groše dodávat dřevo do hradních kamen. Kromě toho museli poddaní odevzdávat poddanské dávky, tedy část svých vlastních výpěstků či výrobků. Ty vymáhal pro hradního pána rychtář (Posledním rychtářem byl do roku 1850 F. Trnka, dům č. 16.). V čele obce stál purkmistr (starosta), radil se s konšely (obecní zastupitelstvo). Přednášel stížnosti i prosby vesničanů a hájil jejich práva. Chudičce patřily pod faru v Čebíně, ta však ve třicetileté válce vyhořela a tak byli Chudčičtí přifařeni v roce 1686 k Veverské Bítýšce. Roku 1724 měla obec asi 33 statků. V roce 1818 se začala stavět silnice z Čebína přes Chudičce a Trhovici do Bítýšky.
Uprostřed obce stála jednotřídní škola (č. p. 47) , hospoda a pastouška (dnešní parkoviště před samoobsluhou).
Přes silnici stála zvonička.
Za vlády Marie Terezie byla zrušena robota na panských statcích. Rušily se v té době také rybníky a vznikaly z nich louky (osada Na hrázi). Roku 1784 byla zrušena kaple Svatého kříže v lese nad Chudčicemi. Stavební materiál byl rozprodán a peníze věnovány na stavbu věže bítýšského kostela sv. Jakuba.
Dne 2. září 1895 se začalo vyučovat v nové školní budově (č. p. 19). Škola byla trojtřídní a byl zde i byt řídícího učitele. Stará škola č. p. 47 byla v roce 1922 opravena a od té doby zde byla až do roku 1964 obecní kancelář. V roce 1930 byla dokončena elektrifikace obce.
Lokálka z Kuřimi do Veverské Bítýšky byla v provozu v letech 1900 - 1930. Roku 1938 byl na počest dvacetiletého trvání samostatné republiky založen nad obcí sad a postaven pomník s nápisem "Sad osvobození 1938". Za druhé světové války se ve škole vyučovala němčina (od 1941) , byla zavedena soukromá autobusová doprava z Bítýšky do Tišnova (1940 - 1942). Na konci války 1945 němečtí vojáci zničili všechny mosty. Mateřská škola byla zřízena v roce 1947. V roce 1959 byl dostavěn nový kulturní dům. Do roku 1960 patřily Chudičce do okresu Tišnov. V témže roce byla provedena generální oprava školy.
Po druhé světové válce byly zbudovány občany dobrovolníky tyto závažné stavby: kravín, kanalizace, chodníky, místní rozhlas, koupaliště, čekárny, veřejné osvětlení, vodovod, hřiště a tenisové kurty, pohostinství Pod horkou.
Školním rokem 1978 - 79 skončila výuka základní školy a žáci museli od 1. třídy dojíždět do Veverské Bítýšky. Vyučování v Chudčicích bylo obnoveno ve školním roce 1992 - 93.
Z brožury Chudčice - 750 let obce vypsal J. Ševčík. Články vybrány z novin Vox, autor Radoslav Patočka.
EiS 2006